Imunitní systém a imunitní obrana

Imunitní systém bojuje s mikroorganismy, které proniknou do těla. A také odstraňuje buňky, které jsou již na konci životnosti nebo neplní svůj účel. Imunitní systém nás chrání před řadou různých rizik. Bojuje proti mikroorganismům, které proniknou do těla. Dále může likvidovat tělesné buňky, které jsou na konci životnosti nebo již neplní svůj účel (degenerované buňky). Nejprve se podíváme na význam imunitní obrany, pokud již tyto buňky nefungují správně.

Imunitní systém je komplexní systém zahrnující různé orgány a různé typy buněk a molekul. V této části se dozvíte, jak funguje imunitní systém, jak imunitní systém reaguje na infekce podobné chřipce a jak můžete svůj imunitní systém podpořit.

Jak funguje imunitní systém?

Všechny živé bytosti jsou vybaveny různými systémy, které zajišťují jejich ochranu proti vlivům prostředí. Lidský imunitní systém a imunitní systém většiny obratlovců je mimořádně složitý a přizpůsobivý. Imunitní odpověď zajišťují dva různé systémy: systém vrozené imunity a systém adaptivní imunity, které jsou zaměřeny na boj s patogeny.

Odpověď vrozené imunity

Vrozená imunitní odpověď slouží jako první obranná linie proti patogenům. Vrozenou imunitu zajišťují fagocyty a kaskáda plazmatických proteinů označovaná jako komplement. Mezi profesionální fagocyty patří různé typy bílých krvinek, jako jsou monocyty, makrofágy a neutrofilní granulocyty. Tyto buňky pohlcují patogeny, buněčnou drť a cizí struktury přítomné uvnitř těla a zajišťují jejich likvidaci (odtud také pochází jejich název požírači). Ve větším měřítku je tento proces vyjádřen formou infekční reakce.

Paměťové buňky

Při imunitní reakci se z určité populace B a T lymfocytů tvoří tzv. paměťové buňky. Pokud tyto paměťové buňky přežijí infekci, mohou detekovat cizí struktury i po mnoha letech a urychlit imunitní odpověď. Tento proces se nazývá „imunologická paměť“. Princip očkování je založen na skutečnosti, že lze do těla zavést usmrcené patogeny (nebo jejich části) za účelem navození imunologické paměti proti danému mikroorganismu.

Lymfatické uzliny

Lymfatická uzlina je zodpovědná za tvorbu a zrání imunitních buněk (imunitních orgánů). Mezi primární imunitní orgány patří brzlík a kostní dřeň, v nichž se tvoří T a B lymfocyty. Mezi sekundární imunitní orgány patří slezina, lymfatické uzliny a slizniční lymfatická tkáň (MALT). Lymfocyty interagují s antigeny ve tkáních těchto orgánů a spolupracují s jejich asociovanými buňkami. K orgánům MALT patří hltanové mandle. Imunitní systém je řízen mimo jiné plazmatickými proteiny cirkulujícími v krvi (systém komplementu) a speciálními informačními molekulami, tzv. cytokiny.

Specifický imunitní systém není při narození plně vyvinutý. Proto je u kojenců běžně přítomno až dvanáct nachlazení za rok a jejich průběh je obecně nekomplikovaný. Naproti tomu starší lidé onemocní častěji a průběh onemocnění u nich bývá těžší než u průměrné populace, protože imunitní systém rovněž podléhá procesu stárnutí. S přibývajícím věkem se tvorba lymfocytů zpomaluje a tělo po infekci hůře regeneruje.

Jak odpovídá imunitní systém

Ani při neporušeném imunitním systému nelze vždy zabránit nachlazení. Funkce imunitního systému však ovlivňuje průběh nemoci u nachlazení. Pokud imunitní systém funguje lépe, je přítomno méně příznaků a doba nemoci je kratší. Viry a jiné patogeny způsobující nachlazení pronikají tělem do dýchacích cest a vstupují do kontaktu s imunitním systémem. Patogenní organismy nejprve vstupují do kontaktu se sliznicemi v dýchacích cestách. Tyto sliznice mají účinný samočisticí mechanismus, tzv. mukociliární clearance. Tento mechanismus funguje tak, že ve slizničních buňkách tvoří hlen (mucus), který zachycuje cizí struktury. Jemné řasinky na sliznici (cilie) transportují hlen a zachycené cizí struktury do hltanu, kde dochází k jejich spolknutí a rozložení žaludeční kyselinou.

V zimě jsou podmínky pro mukociliární clearance obtížnější. Studený vzduch může narušit funkci řasinek a vzduch ohřátý v důsledku vytápění působí vysychání ochranných sliznic. V důsledku tohoto stavu se řasinky pohybují méně a mohou se k sobě přilepit. Pokud viry způsobující nachlazení proniknou na sliznici dýchacích cest, vrozená obranná reakce se pokusí o jejich neutralizaci. Dochází ke vzniku lokalizované infekční reakce. Navíc se spustí adaptivní imunita. Nachlazení může způsobit řada různých virů, proto obecná imunita vůči nachlazení neexistuje.

Pokud se virus reprodukuje natolik rychle, že počáteční obranné reakce těla nestačí k jeho likvidaci, dochází k rozvoji nachlazení s jeho typickými příznaky. Odpověď na infekci zesiluje a způsobuje bolest v krku, ucpaný nos, suchý kašel a kýchání. S postupujícím průběhem nemoci se zvyšuje tvorba hlenu. Dochází ke zduření nosní sliznice, spouští se nosní sekrece a počáteční suchý kašel se mění na kašel produktivní s odkašláváním hlenu. Probíhá typická rýma a imunitní systém vše vyřeší přibližně do jednoho týdne.

Ani při neporušeném imunitním systému nelze vždy zabránit nachlazení. Imunitní systém však ovlivňuje průběh nachlazení a při jeho správné funkci je příznaků méně a doba nemoci je kratší. U lidí s oslabeným imunitním systémem se naproti tomu často střídá jedno nachlazení za druhým. Proto je vhodné poskytnout imunitnímu systému podporu.

Podpora imunitního systému

Nejlepší podporou pro imunitní systém je zdravý životní styl. Ten zahrnuje omezování stresu, dostatek spánku, fyzickou aktivitu, vyváženou stravu a dostatečný příjem tekutin. Důvody jsou různé.

Spánek

Postupem času přibývá důkazů, že spánek představuje kriticky důležitou regenerační fázi nejen pro mozek, ale i pro imunitní systém. Nedostatek spánku má negativní dopad na obranné buňky vrozené i adaptivní imunity. Nespavost v důsledku emočních problémů nebo stresových situací může mít negativní vliv na imunitní systém.

Výživa

Strava by měla být vyvážená a pestrá. Taková strava by měla obsahovat ovoce, zeleninu a celozrnné produkty. Doporučuje se denní příjem nejméně 1,5 litru (nebo lépe 2 litrů) tekutin. Důležitý je také dostatečný přísun vitaminu C a zinku.

Hygiena

Pro zlepšení ochrany před infekcemi podobnými chřipce je navíc vhodné dodržovat také několik jednoduchých hygienických opatření. V zimním období je obzvláště důležité mytí rukou, protože viry způsobující nachlazení se mohou kromě kapének šířit také kontaktem s kontaminovanými povrchy. Mikroorganismy ulpívají na předmětech, kterých se lidé často dotýkají, například na klikách od dveří.

Stres

Pro zvýšení infekčnosti jsou vhodné i některé další situace a okolnosti. Jednou z takových situací je nadměrný stres. S rostoucím stresem se zvyšuje tvorba stresových hormonů, tj. adrenalinu, noradrenalinu a kortizolu, a aktivují se zásoby cukru a tuků. To mělo své opodstatnění v době kamenné, kdy tato reakce zlepšovala vyhlídky v boji nebo při útěku. Dnes již podobné reakce ve stresových situacích nepotřebujeme, související mechanismy však zůstávají a jednou z nich je i zhoršení funkce imunitního systému.

Po překonaní stresové situace se zvyšuje citlivost imunitního systému. Po odstranění stresujícího faktoru se často objevuje infekce, příkladem je rýma na začátku prázdnin. Proto je vhodné po 2-3 dnech intenzivního úsilí zařadit odpočinek. Totéž platí pro sportovce po intenzivním tréninku. Zvýšená náchylnost k nemocem během psychického stresu může přetrvávat i několik měsíců, příkladem je nemoc nebo úmrtí v rodině. Naproti tomu opačná situace, tj. pozitivní přístup k životu, má kladný účinek na imunitní systém.